Příběh:
Stala se již za svého života legendou. Její bronzová socha v životní velikosti stojí u vchodu k Olympijskému výboru pro jezdectví ve Warendorfu. Narodila se jako outsider, ale její ctižádost spolu s úsilím jejího mladého, neznámého jezdce Hanse Günthera Winklera z ní udělala hvězdu.
Winkler sám prohlašuje, že práce s ní byla často k zoufání a jednou ji nazval směsí génia a bláznivé kozy. Narodila se v roce 1945 v Darmstadtu u chovatele Vierlinga z klusáka, hřebce Oberst a francouzské klisny Helene, asi polokrevné. Papíry, jako válečná kořist nějakého německého důstojníka, neměla.
Přes tyto nejasnosti v původu se Halla začala brzy prosazovat. Nejdřívě v turfu - ve Franfurktu šla roviny, pak překážky, pak vyhrávala honební jízdy i proti plnokrevníkům. Upozornila na sebe svým skákáním, takže ji objevil známý Gustav Rau a vzal ji do výcviku v militaristické stáji k olympijskému trenérovi H. Schönfeldovi v Dillenburgu. Ten ji sice nazýval "myšičkou", ale práce s ní nebyla jednoduchá, nejvíce se bránila drezúrním lekcím. Její první start skončil neslavně, byla dvanáctá. Pak se jí ujal H. Winkler a absolvoval s ní military, kde přes problémy s disciplínou skončili druzí.
Pak ji převzal olympijský kandidát Rothe, na olympiádu v Helsinkách se ale nedokázali kvalifikovat. Nyní to již vzdal její dosavadní patron G. Rau a nechal ji vrátit k chovateli jako nevhodnou pro sport. Ten jí však věril dál a protože se mu nejlépe líbila pod Winklerem, požádal ho, aby z ní vychoval skokového koně a on se o to pokusil. Začal drezúrní gymnastikou a postupně odstranil u klisny všechny neposlušnosti. Bylo těžké, aby se u ní jezdec prosadil, protože byla zároveň přecitlivělá a tvrdohlavá. Pokažená byla i z turfu, kde nevadilo, když proskočila proutky - a z military, kde se zase nic nestalo, když se o překážku opřela. Byla zvyklá najíždět ve velkém tempu a skákat ploše. Winkler, nejúspěšnější skokový jezdec světa, byl tehdy zcela neznámý a i když Halle zcela nevěřil, neměl na vybranou, jiného koně by nedostal.
V roce 1951 ve Wiesbadenu vyhráli první závody v mezinárodní konkurenci. V roce 1954 byli první na mistrovství světa v Barceloně a také o rok později v Cáchách. Od té doby byli slavní. Největší okamžik nastal v roce 1956 v Poháru národů ve Stockholmu. Na třinácté překážce, zahrádce 160 cm, skoro udělala chybu a aby ji zvládla, reagovala reflexně tak, že si Winkler natrhl sval v třísle, skoro bolestí spadl a nemohl zabránit chybě na posledním skoku. Protože tehdejší pravidla nedovolovala, aby odstoupil, pokud by ohrozil vítězství mužstva, musel nastoupit ještě k jednomu kolu. Přestože se několikrát neovládl a vykřikl bolestí a nebyl schopen koně podporovat, alespoň se nutil nerušit ho. Bezchybný výkon přinesl dvojí olympijské zlato. Další zlato - 1960 v Římě, pak mnohé Velké ceny, skokové derby, skok 220 cm - německý rekord v mohutnosti.
Protože měla klisna příliš temperamentu a musela být pracována více než jiní koně, začala mít zdravotní potíže. Přesto vyhrála celkem 152 závodů. Po posledním vítězství 1960 Grand Prix v Bruselu odešla z aktivního sportu. Další pozornost vzbudila osmi zdravými hříbaty, posledním ve 25 letech. Bohužel její potomci již jejího formátu nedosáhli. Jako 27letá vystupovala živě v televizním studiu. Zemřela ve věku 34 let a tří dnů.
ZDROJ HORSES-ONLINE